Exkurze krok za krokem lakovnou v automobilce

Dostat se do prostor lakovny automobilky se jen tak každému nepoštěstí. Na jednu stranu si tak automobilky chrání své know-how a na druhou stranu je to i z důvodu udržování bezpečnosti práce na pracovišti nebo předcházení rizika případné kontaminace pracovišť prachem a dalšími nežádoucími látkami. Lakování karoserie je velice sofistikovaný proces, který se navíc stále vyvíjí a zdokonaluje. Nejenom, že výsledný lak na autě plní estetickou úlohu, ale navíc hraje důležitou roli při ochraně karoserie a jejích dílů před korozí a mechanickým poškozením během následného dlouholetého provozu. Jsme rádi, že jsme měli možnost dostat se k oficiálním materiálům a můžeme vám představit proces lakování v nové lakovně hlavního závodu ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi krok za krokem.

Karoserie se na začátku dostává do lakovny ze svařovny. Nejdříve vjíždí na linku předúprav, kde se odmašťuje a zbavuje prachu a jiných nečistot. Lidé z branže dobře vědí, že největším nepřítelem při lakování je mastnota. O důkladné odmaštění se musí postarat účinné odmašťovací látky. Karoserie se v této fázi také myje v teplé vodě, kdy prochází lázní o teplotě 60 stupňů. Mezi jednotlivými vanami s čisticími kapalinami jsou trysky se stříkající vodou, něco jako v běžné myčce. Karoserie se ve vanách otáčí střechou dolů, aby se tekutiny dostaly opravdu do každého místa, záhybu či otvoru. Proto mají i dveře zvláštní držáky, aby zůstaly maličko pootevřené a tekutina se dostala i na jejich vnitřní hrany. Možnost otáčení je výhodou této nové linky, to není v každé lakovně zcela běžné. Součástí linky předúprav je také fosfátování, díky němuž se na kov později lépe přichytí lakovací systém.

Následuje linka kataforetického lakování (takzvaného KTL). To je proces, při němž se na všechny plochy karoserie nanese antikorozní barva, odborně řečeno se na povrch vyloučí. Karoserií v této fázi prochází elektrický proud, který barvu nutí vyloučit se na jejím povrchu rovnoměrně. Ať už má mít hotový automobil jakoukoli barvu, z kataforetické lázně se karoserie vynoří vždy šedá. Nádrž kataforetického lakování ve vás může trochu evokovat dravou řeku. Protože se barva musí neustále promíchávat, aby se neusazovala u dna, je na hladině vidět neustálý proud tekutiny. I tady se karoserie v kapalině otáčí, aby se barva dostala úplně všude. Celá lakovací linka je samozřejmě naprogramovatelná na míru jednotlivým modelům. Každá karoserie se tak může ponořovat či vynořovat pod jiným úhlem tak, jak je to pro její tvar a velikost nejvhodnější.

V kataforetické lázni (KTL) se na všechny plochy nanese antikorozní barva, odborně řečeno se na povrch vyloučí.

Své unikátní antikorozní vlastnosti získává vyloučená barva v sušce, kde se vypaluje (takzvaně síťuje) při teplotě 180° C po dobu 56 minut. Vypalování zároveň vytvrzuje veškerá lepidla použitá ve svařovně. Se zasíťovaným KTL pak karoserie absolvuje první kontrolu lidským okem. Pracovníci odhalují drobné nedostatky, které ručně i s pomocí nářadí odbrušují.

Karoserie po KTL absolvuje první kontrolu lidským okem. Drobné nedostatky pracovníci odstraňují ručně za pomocí nářadí a brusiva.

V dalším kroku přicházejí na řadu různé krytky a špunty. Ucpávají a zakrývají otvory, do kterých v příští fázi nesmí kvůli dalším výrobním krokům přijít ochranný nástřik. Některé kryty se později sundají, protože jsou v místech důležitých pro další práce na montážní lince, třeba montáž tlumičů. Na podvozek opatřený zátkami pak robot aplikuje zmíněný ochranný nástřik těsnicího materiálu.

V následujících částech linky roboti nanášejí různé druhy ochranných nástřiků, které slouží například k utěsnění spár v motorovém prostoru či zavazadelníku nebo chrání karoserii proti odlétajícím kaménkům. Po robotech přicházejí na řadu lidé, kteří dokončují aplikaci v místech, kam se robot obtížně dostává. Například v oblasti, kam později přijdou zadní světla, se musí látka nanést a rozetřít. Ale vrstva nesmí být ani moc tenká, aby splnila izolační funkci, ani moc vysoká, aby se po zatvrdnutí daného materiálu do určeného prostoru vešla zadní svítilna.

Roboti nanášejí různé druhy nástřiků za účelem těsnění spár a ochrany karoserie.

Teď už přichází na řadu to, co si většina nezasvěcených představuje pod samotným pojmem lakování. Na jedny dveře se zavěsí rámeček s víčkem nádrže a kartáče karoserii očistí před vjezdem na linku plniče. Tam karoserie získá základní lak neboli plnič. Toho jsou čtyři možné odstíny a volí se podle toho, jaká barva bude nad ním. Plnič tak může být bílý, černý, šedý nebo červený.

Po tomto nástřiku čeká karoserii druhá suška. To je vlastně velká horkovzdušná trouba, kde při 160 stupních Celsia zhruba 40 minut zasychá lak a rovněž tvrdnou ochranné a těsnicí materiály. Po sušce už „káru“, jak se v hantýrce říká, přebírají pracovníci na stanovišti broušení plniče, kde kontrolují a odstraňují drobné nedostatky.

Fáze broušení plniče, kdy bnpracovníci kontrolují a odstraňují drobné nedostatky.

Nyní přicházejí na řadu pštrosí pera, ano – slyšíte správně, umístěná na válcích, které se točí kolem karoserie podobně jako mycí kartáče v myčce. Odstraní i ty nejjemnější nečistoty nebo částečky prachu. Lepší materiál se zatím najít nepodařilo, shodují se pracovníci lakovny. Důkladné očištění i od těch nejmenších nečistot je nutné proto, že teď už karoserie dostane svůj barevný kabát.

Důkladné očištění od těch nejjemnějších nečistot a částeček prachu zajistí pštrosí pera na válcích. Proces čištění probíhá podobným pohybem válců jako v myčce vozů.

Linka karoserii zaveze do království robotů aplikujících barvu. Ti na ni nastříkají jednu vrstvu barevného laku, na budoucí auta s metalízou pak vrstvy dvě.

Roboti na karoserii aplikují jednu vrstvu barevného laku (báze). V případě metalízy pak vrstvy dvě.

Po krátkém pobytu v mezisušičce (asi čtvrthodinová „sauna“ s 85 stupni Celsia) se ke slovu dostane další lakovací robot. Tentokrát aplikuje vrchní lak, který je čirý a celému povrchu dává lesk, tvrdost a ochranu před drobnými škrábanci nebo odletujícími kamínky, ale také odolnost proti UV záření a třeba i proti ptačímu trusu.

Další lakovací robot aplikuje na karoserii vrchní čirý lak. Ten povrchu dodává lesk a hloubku, ochranu a mechanickou odolnost.

Nyní nastává zhruba 50minutové přestávka, během které karoserie zavítá do další sušky, kde proudí vzduch o teplotě 140 stupňů Celsia. Sušky v nové lakovně v Mladé Boleslavi jsou první svého druhu na světě. Unikátní jsou nejen v tom, že v nich karoserie „nejezdí“ předkem napřed, ale bokem. Ještě důležitější výjimečnost je však v tom, že horký vzduch v nich proudí do karoserie motorovým prostorem a čelním oknem. Lak tak prosychá směrem od plechu, a ne od vrchní vrstvy. Stejný princip je použit také při sušení kataforézy a plniče. To vše umožnilo zkrátit délku sušicí linky na zhruba 100 metrů, jiné sušky jsou dvakrát delší.

Unikátní suška první svého druhu na světě s proudícím vzduchem o teplotě 140 stupňů Celsia. Karoserie se v ní pohybují bokem a horký vzduch do ní proudí motorovým prostorem a čelním oknem, což zajišťuje efektivnější proschnutí laku směrem od plechu.

Ještě než se karoserie se všemi vrstvami laku s lakovnou rozloučí, dostává se ze sušky na takzvanou dokončovací linku. Tam jsou opět operátoři, kteří bedlivým zrakem a šikovnýma rukama hledají na laku sebemenší chybičky, a když je najdou, opraví je. Když je řeč o chybách v laku, nepředstavujte si škrábance nebo třeba místa bez naneseného laku, jedná se o opravdové drobnosti, jako jsou třeba malé částečky prachu, které neškolené oko ani nezaznamená. Skoro všechny nedokonalosti jdou opravit jemným zabroušením a zaleštěním. Prioritou je zde samozřejmě rychlost a finální kvalita, tak jak to je třeba známe z autoopravárenského nebo jiného průmyslového lakování. Když je vše v pořádku, odcházejí karoserie s lesknoucím se lakem na finální montáž, kde se následně vozy kompletují, až se z nich stanou hotové automobily.

Linka dokončování, kde operátoři jemným zabroušením a zaleštěním odstraňují drobné nedokonalosti, které by s největší pravděpodobností neškolené oko ani nezaznamenalo.